Musím přiznat, že jsem letos bikepackingu a kolu obecně moc nedal. Z těch několika výletů, během kterých jsem objevoval a navštivoval nová místa, se mi ale nejvíc zalíbilo v okolí Berouna a Berounky. Místní příroda mi tak přirostla k srdci, že jsem se k Berounu rozhodl vypravit i na poslední letošní camping, a zakončit tam tak rychlým přesnocákem letošní sezónu.
Když jsem se kolem sedmé vlakem vyvalil z Prahy, byla už tma. V Berouně jsem přímo z nádraží zamířil na dvě do nedalekého pivovaru Berounský medvěd. Díky letošnímu extrémně teplému podzimu se dalo i kolem deváté hodiny večer sedět venku na zahrádce.
Z pivovaru jsem se vrátil na nádraží a dal se po červené směrem nad Beroun do přístřešku u památného dubu na Herinkách. Za nemocnicí začalo stoupání po temné cestě. Jak je mým zvykem, po chvíli jsem z červené nevědomky sjel na jinou cestu a dojel do Lištic. Vracet zpátky do kopce se mi nechtělo, ale naštěstí se dalo pokračovat přes pole po nepříliš využívané cestě až k přístřešku.
Připravil jsem si večeři, dal si kafe a chvíli po půlnoci jsem zalezl do spacáku. Místo je blízko u vesnice a často mě budili štěkající psi. Kolem třetí hodiny ráno mě dokonce vzbudil jeden mladší pár, který hledal svatého Jana. Když jsem si rozespalý uvědomil, že se nejspíš nejedná o mě, nasměroval jsem je zpátky dolů pod kopec, odkud zrovna přišli.
Ráno jsem pobalil a vyrazil směrem právě ke Svatému Janu pod Skalou. Z rozcestí, kde jsem spal, k němu vedou dvě cesty – jedna strmější a přímo dolů po červené, druhá oklikou po žluté s postupným a delším klesáním, po které jsem se nakonec vydal.
I když bylo parádní počasí a slunko svítilo skrze podzimem zbarvené listí na stromech, při dlouhém sjezdu po úzké pěšině dolů do Svatého Jana jsem pěkně promrznul. Vůbec mi to ale nevadilo, protože jsem věděl, že z vesnice se budu muset vyškrábat nahoru na vyhlídku, takže se zahřeju. Ze začátku jsem se ještě snažil šlapat, ale jakmile cesta začala být strmější a plná kořenů, slezl jsem a začal kolo tlačit.
Když jsem konečně dorazil na vyhlídku nad Svatým Janem, na dlouho jsem se posadil na skálu, abych nabral další síly. Dechberoucí výhled a ranní sluneční paprsky k tomu přímo vybízely. Z vyhlídky jsem přes nedaleké Solvayovy lomy dojel na Bubovické vodopády a potom pokračoval dál červené až do Karlštejna, kde jsem zastavil na jídlo.
Po obědě jsem prokličkoval davy turistů, které se i přes pozdní sezonu hrnuly na hrad, a vystoupal po žluté ze vsi. To už jsem si cestou pobrukoval Mládkovu píseň o Třebáni, i když jsem mířil až do té Zadní a ne Hlásné. V nádražce jsem potom výlet zakončil pivkem za 17,-, čímž mi jednak vyrazili dech a druhak si získali mé srdce, takže se tam určitě ještě někdy zastavím.
V pivovarské restauraci můžete ochutnat místní produkci piva (nepamatuji si přesně, ale určitě víc než šest, sedm piv na čepu) a dobře se najíst. Díky strategickému umístění blízko nádraží se jedná o perfektní místo pro začátek nebo zakončení výletu. Během léta dost navštěvované místo.
web: berounskymedved.com
Malá vesnice v údolí a poutní místo, nad kterým se tyčí skalní stěna s mohutným dřevěným křížem na vrcholku. Jako odměnu za výšlap z vesnice nahoru na vyhlídku dostanete nádherné výhledy do okolí. Tohle místo je nabité neskutečnou energií.
Nedaleko od vyhlídky se nachází Solvayovy lomy. V místě bývalého vápencového dolu je dnes skanzen těžby a dopravy vápence. Kromě bývalých provozních budov a těžebních strojů je zde i rekonstruovaná úzkorozchodná dráha, kterou se můžete svézt.
web: solvayovylomy.cz
I když se jednalo o moji první návštěvu Karlštejna, jeden z nejznámějších českých hradů asi není potřeba blíže představovat. Pokud jedete vlakem z Prahy, můžete vystoupit v Zadní Třebáni, odkud vede na Karlštejn pěkná cesta po žluté. Z Karlštejna můžete potom pokračovat například směrem do Srbska nebo k lomům Malá a Velká Amerika.
Když už budete v místních končinách, určitě si trasu naplánujte i přes Nižbor a zastavte se ve vyhlášené nádražní výletní restauraci Zastávka. V budově místního železničního skladu herec Tomáš Hanák otevřel víc než vkusně zrekonstruovanou restauraci se stylovým interiérem a neméně zajímavým menu.
web: zastavkanizbor.cz